Pokud budeme mluvit o očkování, které se dostalo na trh skutečně rychle, pak je to bezesporu to proti coronaviru. Bylo dostupné již přibližně rok po začátku epidemie, což je rozhodně skutečně nevídaná rychlost. Není tedy divu, že mezi lidmi to vyvolává také obavy, především z toho, že se jedná o novou metodu a že byly při jejím zkoušení přeskočeny některé důležité kroky.
Když se však podíváme blíže, zjistíme, že to není až tak docela pravda. Ve skutečnosti se totiž vakcíny na principu mRNA začaly vyvíjet již v osmdesátých letech. Výzkum však postupoval pomalu, především kvůli nedostatku financí. Základy však již přesto byly položeny, a bylo poměrně snadné na nich stavět. To také přispělo k tomu, že byla k dispozici tak brzy.
Finance samotné jsou pak kapitola sama pro sebe. Je jasné, že čím více peněz máme k dispozici, tím rychleji jde výzkum kupředu. To platí i v tomto případě. A vzhledem k tomu, že program vakcinace proti coronaviru dostal vysokou prioritu, a tedy i velký rozpočet, je jasné, že výzkum byl značně urychlen, neboť na něj byly peníze.
Přesto se někteří lidé bojí, že byly vzhledem k rychlosti, s jakou byla vyvinuta, přeskočeny některé důležité kroky. Neumí si totiž ani představit, jak moc je jakýkoliv vědecký vývoj závislý na penězích, a jakého pokroku jde rychle dosáhnout, pokud jich budeme mít dost.
Pokud jde o testy, tak zde bylo naopak přihlášeno rekordní množství dobrovolníků. To znamená, že byla testována dokonce více, než mnohé jiné. A to je jedna z věcí, která přispívá k důvěryhodnosti vakcíny.
V tomto případě není potřeba se obávat, že byly v tomto případě přeskočeny určité kroky. Naopak, byla testována mnohem více, než bylo požadováno. Proto velmi dobře víme, že i přes zdánlivě novou technologii je zcela bezpečná, a není potřeba se jí nijak obávat, s výjimkou případných alergických reakcí – ale i těch je minimum.