Na co bychom si měli dávat pozor při surfování po internetu

Internet bezesporu naÅ¡e životy znaÄnÄ› zjednoduÅ¡il. Umožňuje nám instantní komunikaci prakticky s kýmkoliv kdekoliv na svÄ›tÄ›, dává nám přístup v podstatÄ› ke vÅ¡em informacím z jakéhokoliv oboru, a mnoho dalších vÄ›cí. I pÅ™esto vÅ¡echno vÅ¡ak není tak bezpeÄný, jak jeho tvůrci plánovali. Najdou se totiž lidé, kteří jej dovedou různými způsoby zneužít.

 

 

Hlavním cílem je vÄ›tÅ¡inou z nás vylákat peníze, případnÄ› získat přístup k naÅ¡im osobním údajům. I ty lze totiž prodat za pomÄ›rnÄ› velkou Äástku nejrůznÄ›jším spoleÄnostem, které je využívají k marketingovým úÄelům. Jak to ale dÄ›lají?

 

Jedním z běžných způsobů je dostat do naÅ¡eho poÄítaÄe malware Äi spyware, což jsou specifické druhy viru. Malware dává jeho tvůrci přístup do infikovaného poÄítaÄe, podobnÄ› jako když nÄ›komu povolíme dálkový přístup. Majitel poÄítaÄe o tom samozÅ™ejmÄ› nemá ani tuÅ¡ení. Může tak nejen pÅ™ijít o citlivá data, ale také o důležité soubory. To může být problém, pokud daný poÄítaÄ používá i v zamÄ›stnání.

 

 

Spyware na druhou stranu ukazuje svému tvůrci vÅ¡e, co daný ÄlovÄ›k na poÄítaÄi dÄ›lá. To se nemusí zdát jako takový problém, dokud si neuvÄ›domíme, že to zahrnuje i zadávání nejrůznÄ›jších hesel, například k internetovému bankovnictví. A o tom, co to může mít za následky, asi není potÅ™eba hovoÅ™it.

 

OvÅ¡em tito podvodníci se nebojí si ani říci o vaÅ¡e osobní údaje osobnÄ›. NejÄastÄ›ji se vydávají například za zamÄ›stnance vaší banky, případnÄ› dokonce za policii, a v rámci „ověření“ vaší identity po vás budou chtít vaÅ¡e osobní údaje.

 

Co tedy v tomto případÄ› dÄ›lat? RozhodnÄ› používejte nejbezpeÄnÄ›jší možnou úroveň zabezpeÄení vaÅ¡ich údajů i dat. Zde bychom mÄ›li mít na pamÄ›ti, že zdaleka nejlepší je využívat bezpeÄnostní systémy, které nám naÅ¡e banky nabízí, a pÅ™edevším neklikat na žádné internetové odkazy, kterými si nejsme naprosto jisti. Tak svůj poÄítaÄ nejlépe ochráníte.