Jednou za čtyři roky má únor, nejkratší měsíc v roce, o jeden den víc. A to nejen u nás, ale na celém světě. Roku, kdy k tomuto jevu dochází, se říká přestupný. Mnoho lidí se však ptá, zda je skutečně nezbytný. Přeci jen, v některých ohledech to situaci poněkud komplikuje. Koneckonců, co by se mohlo stát, pokud bychom jej zrušili?
Faktem je, že byl zaveden z určitého důvodu. Původně lidé přesně nevěděli, proč je potřeba, pouze pochopili, že je nutný. Dnes již víme, proč existuje. Důvodem je oběh Země kolem Slunce, či spíše jeho rychlost.
Ve škole nás učí, že naše planeta oběhne kolem Slunce jednou za 365 dní. To však není tak docela pravda. Celý oběh totiž ve skutečnosti trvá o čtvrt dne déle. A je to právě tato čtvrtina, která nám každé čtyři roky přidává do kalendáře jeden den. Únor pak byl poměrně snadná volba, neboť má nejmenší počet dní.
Můžeme se samozřejmě ptát, co by se stalo, kdybychom přestupný rok zkrátka zrušili. Následky by však nebyly pěkné. Po několika letech, či spíše desetiletích, by docházelo k čím dál většímu rozdílu mezi kalendářem a skutečným ročním obdobím. Nakonec by se stalo, že bychom Vánoce slavili ve skutečnosti na jaře.
Abychom tedy synchronizovali náš kalendář se skutečnou rotací Země, bylo nutné přidat jednou za čtyři roky jeden den, aby se vše opět vyrovnalo. To je také důvod, proč jej nemůžeme jen tak zrušit. V takovém případě by jej bylo nutné nahradit něčím jiným, pravděpodobně jiným kalendářním systémem.
Problém je v tom, že vymyslet takový, který by bral v úvahu fakt, že Zemi trvá oběh o čtvrt dne déle, rozhodně není nijak snadné. V současnosti se dokonce zdá, že je to nemožné. Navíc lidé jsou již na tento způsob měření času zvyklí, a změna by jen způsobila větší zmatek. Zatím nám tedy nezbývá, než si přestupný rok ponechat. Bez něj se totiž v současnosti zkrátka neobejdeme.